O jejich životě se dovídáme hlavně z archeologických nálezů nebo z děl řeckých a římských historiků, například Herodota z Halikarnassu, Hekataia z Milétu a Tita Livia. Mezi nejznámější patří Zápisky o válce galské od G. I. Caesara.
Keltové se objevují v době halštatské a v 5. stol. př. nl. l., na počátku doby laténské (podle keltské vojenské stanice La Tene ve Švýcarsku), osídlují nová území. Na konci 4. stol. př. nl. l. dobyli Řím a dále expandovali do jihovýchodní Evropy, dokonce i do Malé Asie, kde založili provincii Galatii, a do Španělska a Portugalska.
Nejdéle se udrželi na Britských ostrovech.
Byli skvělí řemeslníci. Kováři a kovotepci dokonale zpracovávali železo, bronz, zlato, stříbro a měď. Hrnčíři používali hrnčířský kruh.
Keltové razili vlastní mince, takzvané duhovky a mince s nápisem BIATEC, nebo používali římskou měnu.
Na mletí obilí používali kamenné mlýnky - žernovy, ke tkaní jednoduché stavy, chovali koně a zapřahali je do čtyřkolových vozů.
Bohatší Keltové a řemeslníci žili v opevněných hradištích, oppidech.
Keltové také používali mnoho užitečných nástrojů, které v téměř nezměněné podobě používáme i v dnešní době, například nůžky na vlnu, spony na principu zavíracích špendlíků, kladiva, pily a další.
